Časté otázky

Jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně produkují přibližně 35–40 % veškeré elektřiny spotřebované v České republice. Jsou tedy jedním z hlavních pilířů naší energetické bezpečnosti a stabilnosti sítě, protože poskytují stálý výkon nezávislý na počasí.

Obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, vodní energie) se podílejí na výrobě elektřiny zhruba 15–20 %. Česká republika má ambici zvýšit tento podíl na 40 % do roku 2030 v rámci plnění unijních klimatických cílů, ale stále závisíme na jaderné energii jako stabilní základně.

Česká republika je čistým vývozcem elektřiny, ale dovodujeme značné množství zemního plynu – dříve přes 80 % z Ruska. Po energetické krizi v 2022 jsme diverzifikovali zdroje: dnes plynem vytápíme asi 40 % domácností, takže snížení závislosti na jediném dodavateli zůstává klíčovou prioritou.

ERÚ reguluje ceny elektřiny a plynu, schvaluje tarify, kontroluje distribuční společnosti a chrání spotřebitele. Jejich rozhodnutí přímo ovlivňují, jakou cenu za energii platíme – třeba stanovením marží distribučních společností nebo cenových stropů během krizí. Nejsou to však cenové kapacity typu „maximálně 10 Kč/kWh”, spíš regulace tržního mechanismu.

Česká strategie počítá s obojím. Dukovany dostanou nový blok (výstavba začala v 2023), a přípravy běží i na Temelíně. Zároveň se masivně rozvíjí slunečnice a větrné farmy. Bez jaderné energetiky ale nemůžeme dosáhnout klimatických cílů – potřebujeme ji jako stabilní páteř sítě, která doplní „nestálé” obnovitelné zdroje.

Energetická nezávislost znamená, že si energii vyrobíme sami. Energetická bezpečnost je širší – jde o to, aby byl systém stabilní, odolný a spolehlivý i v krizích. Česko není 100 % nezávislé na plynu, ale díky diverzifikaci dodavatelů a strategickým rezervám je naše energetická bezpečnost dnes vyšší než byla.